κράντορʼ
κράντωρ, one who accomplishes; sovereign, ruler
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | – | – | – |
| Genitive | – | – | – |
| Dative | – | – | – |
| Accusative | κράντορʼ | – | – |
| Vocative | – | – | – |
κράντωρ, one who accomplishes; sovereign, ruler
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | – | – | – |
| Genitive | – | – | – |
| Dative | – | – | – |
| Accusative | κράντορʼ | – | – |
| Vocative | – | – | – |