ἐμπήκτης
ἐμπήκτης, one who sticks up judicial notices
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | ἐμπήκτης | – | – |
| Genitive | – | – | – |
| Dative | – | – | – |
| Accusative | – | – | – |
| Vocative | – | – | – |
ἐμπήκτης, one who sticks up judicial notices
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | ἐμπήκτης | – | – |
| Genitive | – | – | – |
| Dative | – | – | – |
| Accusative | – | – | – |
| Vocative | – | – | – |