ὁρατὴς
ὁρατής, beholder
Parsed as:
✓ masculine nominative singular of ὁρατής
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | ὁρατὴς | – | – |
| Genitive | – | – | ὁρατῶν |
| Dative | – | – | – |
| Accusative | – | – | – |
| Vocative | – | – | – |
ὁρατής, beholder
Parsed as:
✓ masculine nominative singular of ὁρατής
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | ὁρατὴς | – | – |
| Genitive | – | – | ὁρατῶν |
| Dative | – | – | – |
| Accusative | – | – | – |
| Vocative | – | – | – |