About Report a problem

Menu

τέταγον

τέταγον

aor.

[redup. fr. ταγ-. Cf. L. ta(n)go.]

To grasp, seize : ῥῖψε ποδὸς τεταγών (by the . . .) Il. 1.591. Cf. Il. 15.23.

Saved

Recent