clathro
clāthro (in MSS. also clātro), no perf., ātum, 1, v. a. [clathri],
- to furnish with a grate or lattice, to set with bars (very rare), Cato R. R. 4; Plaut. Mil. 2, 4, 26 (379); Col. 9, 1, 4; Inscr. Grut. 207, 2.