About Report a problem

Menu

Νικοτέλης

Νικο·τέλης, ους (ὁ) [ῑ] Nikotélès, h. Call. Ep. 20, 2 ||
➳ Acc. -η [ῑ] Herm. (Ath. 438c), ou -ην, Anth. 7, 453.
Étym. νίκη, τέλος.

Saved

Recent