λαιδρός
λαιδρός, bold, impudent
λαιδρός, ά, όν,
- bold, impudent, Call. Aet. 3.1.4 [Fr. 75.4 Pf.], Nic. Th. 689, Al. 563, Max. 438 (Comp.), Hsch.
λαιδρός -ά -όν [see λαιμός?; cf. Lith. léidžiu?] impudent, bold Callim. fr. 75.4 Nic. Th. 689, al. etc. ‖ compar. -ότερος Max. 438.
λαιδρός, ά, όν, impudent, effronté, Nic. Th. 689, Al. 576 ||
Cp. -ότερος, Max. π. κατ. 438.
λαιδρός, dreist, keck, unverschämt, Nic. Th. 689, Al. 576.