Δηϊονίδης
1 patron. de Céfalo, Call.Dian.209.
2 patron. de Mileto, Ou.Met.9.443.
Δηϊονίδης (ὁ) le fils de Dèïonée, c. à d. Képhalos, Call. Dian. 209, au gén. -αο [ᾱ].
Étym. Δηϊονεύς.
1 patron. de Céfalo, Call.Dian.209.
2 patron. de Mileto, Ou.Met.9.443.