About Report a problem

Menu

οἰνόπεδον

οἰνό·πεδον, ου (τὸ) coteau planté de vigne, vignoble, Il. 9, 579 ; Thgn. 838 ; Thcr. Idyl. 24, 129 ; Plut. M. 604b.
Étym. neutre du suiv.

Saved

Recent