μυκτηρισμός
μυκτηρισμός, sarcasm
μυκτηρ-ισμός, ὁ, = foreg., LXX Ps. 34(35).16, al., Anon. Oxy. 2086 Fr. 1r14;
- sarcasm, Quint. Inst. 8.6.59: pl., Phld. Herc. 1457.9.
- 2 cheating, Men. 1039.
μυκτηρισμός, οῦ (ὁ) raillerie, moquerie, Spt. 2 Macc. 7, 39, Ps. 34, 16 ; Mén. rhét. 8, 724, 759 W.
Étym. μυκτηρίζω.
μυκτηρισμός, ὁ, das Naserümpfen, Verhöhnen, Sp.