About Report a problem

Menu

ἡλιῶτις

ἡλιῶτις, ιδος, acc. ιν, adj. f. du soleil, Soph. Tr. 697 ||
➳ Poét. ἠελιῶτις, Anth. 7, 601.
Étym. fém. du préc.

Saved

Recent