About Report a problem

Menu

αἴφνης

αἴφνης, suddenly

αἴφνης, Adv.
  • suddenly, E. IA 1581, Hp. Int. 39 (αἰφνη-δίς, Hdn. Gr. 1.512; αἰφνη-δόν, Id. Epim. 270). (Prob. cognate with αἶψα rather than with ἄφαρ, ἄφνω).

Saved

Recent