ἁλίτης
ἁλίτης, salted
ἁλίτης [ῑ], ου, ὁ,
- salted, ἄρτος Ludw. Anecd. 175; = θαλάσσιος, Hdn. Epim. 181; = ἁλιευτής, Et.Gud.z.
I
1 salado
ἄρτος
2 propio del mar, marino, marítimo Hdn.Epim.181.
II subst. pescador, Et.Gud.84.17.