ἰσόχροος
ἰσόχροος, of uniform colour
ἰσό-χροος, ον,
- of uniform colour, Dsc. 2.146.
ἰσό·χροος, ος, ον [ῐ̄] d’une couleur uniforme, Diosc. 2, 176.
Étym. ἴ. χρόα.
ἰσόχροος, gleichfarbig.
ἰσόχροος, of uniform colour