ὠκέως
ὠκέως, adv. rapidement, vite, avec agilité, Pd. P. 3, 104 ; N. 10, 120 ; Luc. Salt. 19, etc.
Étym. ὠκύς.
ὠκέως, adv. von ὠκύς, zuerst bei Pind.
ὠκέως v. ὠκύς.
ὠκέως
adverb of ὠκύς, Pind.