δορήϊος
δορήϊος, wooden
δορήϊος, α, ον, (δόρυ)
- wooden, AP 15.14 (Theophanes).
de madera
ἕδρη
δορήϊος, η, ον, ion. de bois, Anth. 15, 14.
Étym. cf. δούρειος.
δορήϊος, = δούρειος, hölzern, Theophan. ep. (XV.14).
δορήϊος, η, ον
δόρυ
- wooden, Anth.