φιλελεήμων
φιλελεήμων, compassionate
φιλ-ελεήμων, ον, gen. ονος,
- compassionate, LXX To. 14.9; also contr. φῐλελήμων IG 2(2).4514.20.
φιλ·ελεήμων, ων, ον, gén. ονος [ῐ] miséricordieux, Spt. Tob. 14, 9.
Étym. φ. ἐλεέω.
φιλελεήμων, ονος, = φιλέλεος, Sp.