φιλαυτέω
φιλαυτέω, to be fond of self
φῐλαυτ-έω,
- to be fond of self, Ph. 2.558.
φιλαυτέω-ῶ [ῐ] s’aimer soi-même, être égoïste, Phil. 2, 558.
Étym. φίλαυτος.
φιλαυτέω, Eigenliebe haben, Sp.
φιλαυτέω, to be fond of self