ὀφειλή
ὀφειλή, a debt
ὀφειλ-ή, ἡ,
- debt, X. Vect. (ap. EM 644.3), Ostr.Bodl. i 311 (iii B. C.), BGU 1158.18 (i B. C.), 112.11 (i A. D.), al., Ev.Matt. 18.32.
- 2 oneʼs due, Ep.Rom. 13.7, 1 Ep.Cor. 7.3.
ὀφειλή, ῆς (ἡ) dette, NT. Matth. 18, 32 ; Rom. 13, 7.
Étym. ὀφείλω.
ὀφειλή, ἡ, die Schuld, Schuldigkeit, NT ; EM. zitiert es aus Xen.; vgl. Lobeck zu Phryn. 90.
ὀφειλή, ἡ,
ὀφείλω
- a debt, NTest.:— oneʼs due, NTest.