About Report a problem

Menu

εὐσταθῶς

εὐσταθῶς [ᾰ] adv. avec un équilibre parfait, d’une manière posée, avec calme, Arr. Epict. 2, 5, 7 ; DL. 7, 182 ; App. 1, 131 Schweigh.
Étym. εὐσταθής.

Saved

Recent