κάλλιχθυς
κάλλιχθυς, beauty-fish
κάλλιχθυς, υος, ὁ,
- beauty-fish, = ἀνθίας, Arist. Fr. 316, cf. Hedyl. ap. Ath. 8.344f, Numen. ap. eund. 7.295b; but distd. from it by Dorion ib. 282e, cf. Opp. H. 3.335.
κάλλ·ιχθυς, υος (ὁ) [ῠ] propr. « beau poisson », poisson de mer, Arstt. fr. 297 ; Ath. 282e, etc. ; Opp. H. 3, 335.
Étym. κ. ἰχθύς.