ἐπηρμένως Save Bailly 2024 Pape ἐπηρμένως ; adv. avec exaltation ou orgueil, Chrys. 6, 966. Étym. ἐπηρμένος, part. pf. pass. d’ἐπαίρω. ἐπηρμένως, aufgeblasen, stolz, EM. u. Sp.