δίκησις
δίκησις, vengeance
δίκησις [ῐ], εως, ἡ,
- vengeance, = ἐκδίκησις, LXX Si. 47.25 (v.l.).
δίκησις, εως (ἡ) [δῐ] vengeance, Spt. Sir. 47, 25.
δίκησις, ἡ, Strafe, LXX.
δίκησις, vengeance