διάψιλος
διάψιλος, uncultivated
διάψῑλος, ον,
- uncultivated, γῆ POxy. 707.23 (ii A. D.), CPR 34.6 (ii A. D.).
1 no cultivado, baldío
τόποι
ἄρουραι
γῆ
• subst. τὸ δ. terreno baldío, PRyl.583.20 (II a.C.), PBerl.Leihg.31.2.24 (II d.C.).
2 de pers. calvo Hsch.s.u.