προσέταιρος
προσέταιρος, colleague
προσέταιρ-ος, ὁ,
- colleague, SIG 57.1 (Milet., v B.C., pl.), 633.22 (ibid., ii B.C., pl.), prob. in IG 1(2).22.7 (de Milesiis); οἱ π. τοῦ θεοῦ Milet. 1(7).203a34 (i B.C.).