ὠμῶς Save Bailly 2024 ὠμῶς, adv. durement, cruellement, Xén. Vect. 5, 6 ; Thc. 3, 84 ; Dém. 753 ; Plut. M. 60 ; joint à πικρῶς, Dém. 845 ; à ἀγρίως, Plut. M. 60d, etc. || Sup. ὠμότατα, Isocr. 198e. Étym. ὠμός.