About Report a problem

Menu

πειρατής

πειρατής, a pirate

πειρ-ᾱτής, οῦ, ὁ,
  • brigand, Plb. 4.3.8, LXX Jb. 16.10(9); esp. pirate, Plb. 4.6.1, Supp.Epigr. 3.378B11 (Delph., ii/i B.C.), Str. 14.3.2, Plu. Luc. 2, 13, etc.: later word for λῃστής, Ammon. p.109 V.

Saved

Recent