About Report a problem

Menu

Πειραιεύς

Πειραιεύς, Peiraeus

Πειραιεύς or Πειρᾱεύς (v. infr.), ὁ,
  • Piraeus: gen. Πειραιέως, Att. Πειραιῶς Th. 2.93, Isoc. 16.46, D. 8.7, 24.134, Moer. p.314 P.; dat. Πειραιεῖ X. HG 2.4.30; acc. Πειραιᾶ ib. 5.4.34, Th. 2.93, Pl. R. 327a, D. 17.26; Ion. Πειραιέα Hdt. 8.85:—Loc. Πειραιοῖ, in Piraeus, X. HG 2.4.32, Ael. VH 2.13; Πειραιόθεν, from P., Alciphr. 2.4.—The form Πειραεύς is freq. in Inscrr., IG 2.2459b2, etc.; Πειρᾰέως AP 6.349 (Phld.); Πειραιεῖ Ar. Pax 165, but -αῐεῖ ib. 145:—Adj. Πειραϊκός, ή, όν, IG 2(2).456.33, Plu. Sull. 14, etc.

Saved

Recent