About Report a problem

Menu

θύτης

θύτης, sacrificer

θῠτ-ης, ου, ὁ,
  • sacrificer or diviner, SIG 589.18 (Magn. Mae., ii B. C.), D.S. 17.17, Onos. 10.25, Arr. Epict. 1.17.18, IG 14.617.6 (Rhegium), App. Hisp. 85, Hdn. 4.12.3: Thess. θύτας IG 9(2).1234 (Phalanna).

Saved

Recent